FEDERATION CYNOLOGIQUE INTERNATIONALESecretariat General: 13, Place Albert I – B 6530 THUIN (Belgie) F.C.I.-Standard č. 113 / 23. 1. 2009 / GB BRIARD (Berger de Brie)Překlad: Jennifer Mulholland ZEMĚ PŮVODU: Francie DATUM PUBLIKACE ORIGINÁLNÍHO PLATNÉHO STANDARDU: 4. 11. 2008 Využití: Ovčácký a hlídací pes ZAŘAZENÍ PODLE F.C.I.: Skupina 1 Ovčáčtí a pastevečtí psi (kromě švýcarských salašnických psů) Sekce 1 Ovčáci Se zkouškou z výkonu. Stručný souhrn historie: Plemeno je známé dlouhou dobu jako Chiens de Berger français de Plaine (Francouzský ovčák z plání). Jméno „Chien de Brie“ se poprvé objevilo v roce 1809 ve „Všeobecném slovníku zemědělském“ (Dictionnaire universel d'agriculture pratique), jejímž autorem byl opat Rozier. Psi této rasy byli chováni pro své „stádotvorné“ a hlídací schopnosti. V průběhu obou světových válek je využívala i francouzská armáda, kromě jiného jako hlídací nebo záchranářské psy, kteří na bojištích vyhledávali raněné. CELKOVÝ VZHLED: Briard je robustní, mrštný a svalnatý pes s dobrými proporcemi; živým a čilým pohybem. Důležité poměry: Briard je pes střední velikosti. Délka těla od ramenního hrbolku po hrbolek kosti pánevní by měla být nepatrně větší, než výška v kohoutku. Hlava je dlouhá: 2/5 výšky v kohoutku. Šířka mozkovny je o něco menší, než je 1/2 délky hlavy. Mozkovna a čenich jsou stejně dlouhé. Chování/povaha: Vyrovnaná povaha – ani agresivní, ani bázlivý. Briard by měl mýt povahově stálý a nebojácný. HLAVA: Silná, dlouhá, pokrytá srstí, která tvoří kozí bradku a vousy; obočí lehce zakrývá oči. Při pohledu ze strany jsou linie mozkovny a čenichu rovnoběžné. Lebeční část: Mozkovna: silná, velmi jemně zaoblená při pohledu ze strany. Stop: Vyjádřený; ve stejné vzdálenosti od špičky nosu jako od týlního hrbolku. Obličejová část: Čenich: Silný, nozdry jsou velmi otevřené. Nosní houba je vždy černá, s výjimkou modrých psů, kteří mají buď modrou nebo modravou barvu nosní houby. Tlama: Konec tlamy je poněkud čtvercový. Tlama je silná, dostatečně široká a nikdy zašpičatělá. Nosní hřbet: Rovný. Pysky: Těsně přiléhající. Čelisti/Zuby: Silné čelisti; bílé zuby. Nůžkový skus. Oči: Oválné. Vodorovné, široce otevřené, spíš velké a tmavé. U modrých psů je povolena i méně sytá barva očí. Uši: Vysoko nasazené, nepřiléhající k hlavě a spíše krátké, pokud jsou ponechány v „přirozené“ formě. Délka chrupavky nekupírovaných uší by měla být rovna nebo mírně menší než polovina délky hlavy. Uši jsou vždy ploché a pokryté dlouhými chlupy. Pokud jsou kupírované – v zemích, kde kupírování není zakázáno (v ČR je kupírování uší zákonem zakázáno – pozn. v původním překladu) – jsou neseny vztyčeně, aniž by se rozbíhaly nebo sbíhaly. KRK: Osvalený, dobře do plecí zasazený. Tělo: Hřbet: Hřbet je rovný. Bedra jsou krátká a pevná. Kříž: Pouze mírně klesající, mírně zaobleného tvaru. HRUDNÍK: Široký a dlouhý, dosahující k loktům; žebra řádně klenutá. Ocas: Přirozený, nízko nesený, dosahující alespoň k hlezennímu kloubu, pravidelný, vytvářející mírný hák ve tvaru písmene „J“. Při práci může být ocas nesen nejvýše v prodloužené linii hřbetu. KONČETINY: dobře osvalené, silná kostra, končetiny kolmo postavené. Přední končetiny: Plece: Skloněné, „hranaté“, přiměřeně dlouhé, těsně přiléhající ke hrudní stěně. Lokty: V linii s tělem. Předloktí: Rovné a osvalené. Metacarpus (spěnky): Při pohledu ze strany mírně skloněné. Tlapky: Silné, kulaté a rovnoběžné o osou těla. Drápy jsou vždy černé (s výjimkou modrých psů) a polštářky tvrdé. Prsty jsou dobře vyvinuté a zaoblené. Pánevní končetiny: Stehna: Osvalená. Hlezenní klouby: Ne příliš nízko a dobře zaúhlené. Metatarsus (zadní spěnky): Postaveny dokonale kolmo k zemi při pohledu ze zadu. Tlapky: Silné, kulaté. Drápy jsou vždy černé (s výjimkou modrých psů) a polštářky tvrdé. Prsty jsou dobře vyvinuté. Paspárky: Z tradice chtějí ovčáci ponechávat dvojí paspárky. Paspárky tvoří palce, dokonale „samostatné“, s drápem, poměrně blízko k tlapce. Chůze / pohyb: Pravidelná, pružná, harmonická, způsobem, který psu umožňuje obsáhnout „pozemek“ a splnit úkoly s minimálním úsilím a únavou. Briard by měl mít dlouhý klus s dobrým dosahem, vycházejícím z pánevních končetin. Osrstění: SRST: „Kozí“, suchá, vláčná, dlouhá, s lehkou podsadou. BARVA: Černá, žlutohnědá, žlutohnědá s černým žíháním (lehkým až středním), často s maskou – šedou nebo modrou. Srst teple žlutohnědé barvy může mít světlejší barvu na konečcích a šikmých částech těla (žlutohnědá se znaky psíkové barvy). Podobně, černá, šedá nebo modrá srst může mít oblasti se světlejší barvou. Všechny barvy mohou vykazovat různé stupně zšednutí. VÝŠKA: Psi: 62 až 68 cm v kohoutku Feny: 56 až 64 cm Vady: Jakákoliv odchylka od výše uvedených znaků má být považována za vadu a vážnost, s níž je vada posuzována, má být v přímém poměru k jejímu stupni a jejímu vlivu na zdraví a plnohodnotný život psa. ZÁVAŽNÉ VADY: · Vážné vady končetin · Příliš světlá celková barva srsti · Srst: nedostatečné délky (kratší než 7 cm), chlupy měkké nebo „vlněné“ VYLUČUJÍCÍ VADY: · Agresivní nebo příliš bojácný · Zcela neznatelný stop; · Nosní houba jiné barvy než černé nebo modré přítomnost růžové (nepigmentované oblasti) · Špatný skus se ztrátou kontaktu řezáků; absence dvou dolních PM4 nebo absence 3 nebo více zubů bez ohledu na to, kde (s výjimkou PM1). · Příliš světlé oko (žluté), vykulené „rybí“ oko. · Uši stáčející se dovnitř, posazené příliš nízko pod rovinou očí, porostlé krátkou srstí, přirozeně vztyčené. · Ocas zatočený vzhůru nebo nesený vodorovně. · Jeden nebo žádný paspárek na pánevních končetinách. · Bílé, hnědé nebo mahagonové zbarvení, dvoubarevná srst (odlišné barvy); bílá lysina, bílé chlupy na koncích končetin, žlutohnědá srst se sedlem. · Velikost mimo stanovený standard s tolerancí + 2cm nebo -1 cm. · Podvodné úpravy psa nebo důkaz o takovém postupu s použitím látek nebo chirurgického zákroku. Diskvalifikován musí být každý pes, u kterého se zřetelně projevují fyzické abnormality nebo poruchy chování. Pozn.: Psi (samci) musí mít dvě zjevně normálně vyvinutá varlata, plně sestouplá v šourku |